Nedávno jsme řešili kvartální hodnocení firmy Internesto, která se věnuje tematickému ubytování. Když netvořím ve Fitees články pro náš Fitees Weekly, věnuji se vedení týmu a projektovému řízení Internesta.

Řešíme teď krásný úkol: Jak poděkovat týmu, který odvádí skvělou práci, staví se k úkolům pozitivně, navíc se aktivně podílí na nových projektech a členové se i navzájem podporují.

Otázka zní, jak si takový stav udržet. Ze zkušenosti víme, že je takový tým opravdu vzácný a je potřeba udělat vše proto, aby to tak zůstalo. Je mnoho firem, kde kvalita práce stojí na přístupu zaměstnanců. Byť se říká, že jsme všichni nahraditelní… ale za jakou cenu a dobu? Kdo se již snažil sestavit skupinu lidí, dát jim smysl a cíl práce, a po měsících zaškolování a tvrdé práce zjistil, že má skvěle fungující skupinku lidí, na které se může spolehnout, a kterým nechybí elán ani iniciativa, ví, jaké je to štěstí. Jak obrovský rozdíl je pracovat s motivovanými lidmi, kteří vám pomůžou, kde můžou, a staví se k překážkám i pracovnímu tempu energicky. Internesto teď buduje další projekt, coworking pro firemní akce, teambuildingy a hackathony spojené s tematickým ubytováním. Občas to není jednoduché. Práce je moc, vše se mění za pochodu a vzájemná podpora je opravdu k nezaplacení. Jsou dny, kdy to není jednoduché, ale právě přístup lidí dělá práci v těžším období jednodušší.

Jak tedy takový tým udržet, motivovat?

Nejsem HR specialista, přesto s náborem a tvorbou týmu svoje zkušenosti mám. Vím, že je vždy vše o lidech. Je jedno, jak se firmě daří, když si nesednete s kolegy. A firmě se v životě nebude dařit tak dobře, jako při práci funkčního, navzájem se podporujícího týmu. A teď si možná říkáte, to je snad tak jednoduchý úkol: přidat na výplatě a uspořádat teambuilding. Opravdu je motivace zaměstnanců tak jednoduchá?

Hodila jsem tuto otázku do skupiny #holkyzmarketingu, kde jsou tisíce holek, nejen z marketingu, ale i HR a dalších oborů. Zajímalo mě, co by člověka potěšilo? Jakou formou by chtěl dostat ocenění, poděkování za svoji práci. Odpovědi mě navedly trochu lepším směrem:

Drtivá většina lidí klasický teambuilding nepovažuje za dobrý nápad. Pokud leze příliš do soukromí, zabírá cenný volný čas, nebo se skládá z aktivit, které ne všem sedí, je vlastně – cituji – “za trest”.

Pár let zpátky začala éra zaměstnaneckých benefitů. Objevují se kanceláře s relaxačním koutkem, herní místností, do práce chodí masérka, vznikají foodcourty s výběrovou kávou a dobrotami všeho druhu. Tato forma benefitů je sice hezká, na první pohled lákavá, ale má základní myšlenku zavádějící: Zaměstnavatel chce, aby se vám v práci líbilo. Chce, abyste v práci rádi trávili co nejvíce času. U firem, které tyto benefity zavádějí, je přesčas, ať už nárazový nebo pravidelný, vlastně podmínkou. Pracovní nasazení je u mnoho firem vysoké, a přes snahu vytvořit v práci hezčí, lepší, co nejvíce ergonomické, designové, trendy místo s jídlem a zábavou, je firma úspěšná díky vytvářeným hodnotám, potažmo odvedené práci a zisku z ní. A někdo tu práci odvádět musí. Zaměstnanci vyhoří i v trendy prostředí s vysokým platem a představa dalšího teambuildingu, ať už s vysokým rozpočtem a zábavou všeho druhu přestává motivovat. Proč?

Všichni jsme jenom lidi. A někde v koutku duše chceme být šťastní. Zdraví. Mít krásný partnerský vztah. Čas na kamarády a svoje koníčky. Rodinu, šťastné manželství, krásné a zdravé děti, na které máme čas a energii. Chceme být spokojení i na jiných úrovních našeho života a žádný firemní teambuilding, ani jemně pražená 100 %-ní Arabica s ovocnými podtóny nám zdraví, lásku, štěstí, spokojenost, fyzickou i duševní pohodu nenahradí.

Jak tedy motivovat zaměstnance?

Náš nereprezentativní výzkum přinesl zajímavé myšlenky:

1. Poděkovat slovně, osobně. Sednout si se zaměstnancem, vyhodnotit jeho práci, vyzdvihnout jeho pozitiva a říct, co se díky jeho práci a snaze změnilo ve firmě k lepšímu. Ať se to zdá taková banalita, mnoho lidí oceňuje nejvíce přímé poděkování a ocenění.
2. Benefity, které pomáhají zaměstnanci  se rozvíjet, ať už na pracovní nebo osobní úrovni. A dle jeho přání.
3. Home office, dovolená navíc potěší. Čím víc pomoci dostane zaměstnanec při organizování svého času, tím lépe.

Tak jsme místo teambuldingu vyrazili na neformální pivo po práci a rozhodli se přispět na koníčky dle výběru. A více myslet na osobní hodnocení a otevřenou komunikaci, ne jen kvartálně.

Než se snažit z pracovního prostředí udělat lukrativní místo, dávat více svobody trávit čas doma. Než investovat do společných zážitků, raději proplatit individuální program, třeba sport nebo kurzy. Než se snažit za každou cenu tmelit tým a vymýšlet více společných aktivit, zaměřit se na individuální přistup a přispět na osobní rozvoj, ať už psychický, fyzický, osobní nebo profesní.

Na stejné téma jsem narazila, když jsem se ptala strategického a technologického manažera firmy Konica Minolta, jak o svůj tým pečuje. Osobně mě nesmírně těší, že se trend společné chlastačky přesouvá k opravdovému záměru své zaměstnance udělat spokojenějšími. Na rozhovor se můžete těšit příští týden.

Na závěr bych se vás ráda zeptala, ať už jste zaměstnanec, nebo jste v pozici lídra: Jakou formu uznání považujete za nejlepší? Co si myslíte, že pomůže tým jako celek i jednotlivé zaměstnance udržet šťastné a spokojené?